Hrajeme si na...doktora
Včera po obědě Jáchym prohlásil, že si chce hrát na doktora. Sám si vyrobi světlo na hlavu (takovou tu doktorskou čelovku) a jmenovku, že je doktor Jáchym.
Já jsem vytáhla svůj starý fonendoskop, tužku, co vypadá jako injekční stříkačka, teploměr, špachtli do krku, papíry jako na recepty a razítko a nějakou "medicínu" (teda piškoty a hroznový cukr).
Nakonec to vůbec nebyla špatná hra - coby pacient jsem ležela na gauči a pila léčivý čaj (teda já si pila kafe). Musela jsem taky zvládnout otázky pana doktora, co mě bolí, jestli kašlu apod., občasné poslechnutí a měření teploty a asi jednu nebo dvě injekce. Ale musím říct, že pan doktor byl velmi hodný a slušný, někteří naši lékaři by se od něj mohli leccos přiučit. A fakt mě bavilo, jak mi J. důsledně vykal a oslovoval mě "paciente".
Pak jsem tomu úžasnému panu doktorovi přihrála další dva pacienty (panenky) a užívala si krásné chvíle volna.
P.S.: Dneska po příchodu ze školky si J. hru zopakoval, v roli pacienta byl tentokrát manžel a prý si hrál na doktora i ve školce .
doktor je krasavec
(laskonka, 23. 1. 2010 22:28)